Prosinec 2012

Můj Štědrý den.

30. prosince 2012 v 0:00 | Meg.
Můj štědrý den probíhal asi takhle.
Vstala jsem kolem 10 hodiny, poměrně brzo v čase prázdnin. Zapla počítač. Óčko. Sešla jsem dolů. Zebali mě nohy, jako každé ráno, ale jsem přesvědčená že v crocsech kterým doma říkáme bačkory by mi menší zima nebyla. Přesvědčená o tom, že letos to zlatý prase FAKT UVIDIM jsem otevřela dveře do provoněného obýváku vánočkou. V tom okamžiku jsem se vzdala veškerého přesvědčení o dietě a vepři a vrhla jsem se po hlavě do jídla. Vánočka, kešu, cukroví. Tolik jsem toho za jeden den snad nikdy nesnědla. Šla nahoru s talířem cukroví, lehla v pyžamu do postele, přikryla se, vypla óčko, zapla pohádky a nedělala nic jinýho že koukala na pohádky. Znáš lepší pohodu? Já ne. Ikdyž... Ležet v Barceloně na pláži kde nebyla noha, sluchátka v uších, opalovačka jak svinja, to taky nebylo špatný. Asi ve 12 se maminka rozhodla vejít nahoru, jestli prý žiju. Promin, mami, že si neumim povídat sama pro sebe jako můj závislej bratr kterej neustále sedí na prdeli a hraje nějakou zkurvenou hru. Prý jedem na Svatou Horu, jako každý rok. Čekala tam na mě moje z rozchodu nervově zhroucená K., tak jsem to brala jako povinnost. Co mě mrzí je to, že jsem si nedošla pro betlémský světýlko. Stejně je ze zapalovače, tak co. Snad po 3 hodinách tam jsme jeli domů. Pořád mi nějak nedocházelo, že dneska je ten štědrý den. Asi jsem fakt bezcitná. Ale mě to nevadí. Po příjezdu domů následovali až moc zažité a tím víc nudné tradice. Pohádky, obalování řízků (což mi připomíná že bych se fakt měla naučit VAŘIT), obléct se jak pipina, usednout k věčeří, přípitek vaječňákem (ne, fakt mi nikdy chutnat nebude), procházka se psem, focení u stromečku, rozbalování dárků. A jsou za náma. Proč jsem je neprožívala? Proč nepřišla ta radost, strach jestli na mě Ježíšek nezapomněl, to štěstí když jse otevřela dveře od obýváků a všude ležely dárky? Kurva, proč?!

ZKURVENÁ FYZIKA.

29. prosince 2012 v 23:31 | Meg.
Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa, řvu. Na celý pokoj, dům, vesmír. Kurva, proč proč proč. Mě nezajímaj Newtonovy zákony, ani nic jinýho. Nevim co tam bereme. O každou hodinu kejvu na učitele jakože "Jo, vim o čem mluvíš, jasně, jo." ale hovno chápu. Plus, kdo by se sral s pitomou, pitomou, PITOMOU laborkou?! Vole, žádný protokoly mě nezajímaj, maturovat z toho teda fakt nebudu plus, tu buzeraci od nich fakt poslouchat nebudu. Proč jsem byla tak blbá a šla na GYMPL?! Protože chci pokračovat, nešel tam nikdo ze základky, vim že chci vejšku a taky kurva VIM, ŽE NEBUDU MATUROVAT Z FYZIKY!!!
P.S.: Fyzika teda fakt neni krásná!

Neklid

29. prosince 2012 v 23:22
Neklid. Krásnější smutnějsí film snad ani neni, ano, ani On je fakt boží.
"Žijeme sami, umřeme sami. Vše co se děje kolem je pouhopouhá iluze."
Pravdivější výrok či citát pan režisér s velkým "R" snad ani vybrat nemohl.
Jo, vážně s velkým R.
Geniálnější film si snad ani nedokážu představit.
Psycho, romantika s prvky tajemna.
Přesto že tam není známého herce ten film miluju.
Jednou za měsíc (:D!) si ten film pustim, nikdy se neokouká, zelehnu pod peřinu a sním o tom, že něco podobného se stane i mě.
Stahuj, nebudeš litovat.

Krásné Vánoce !

22. prosince 2012 v 19:12
Už na mě začíná lést vánoční nálada. Celý dnešek si prozpěvuju koledy, dobrovolně jsem odjela k babičce kde jsem ozdobila stromeček, celý den v kuse poslouchám koledy a ukusuju cukroví. Je to docela fajn. Včera jsem si dala snad poprvé v životě sprchu v 11 hodin večer, a je mi fajn. Dokoupila jsem dárky a už i já můžu říct "Mám to z krku!".
Takže tímto bych Vám chtěla popřát co nejkrásněji prožité Vánoce, hodně štěstí a zdraví do Nového roku :)
Obrázky - Vánoční svíce : 4
P.S.: je to hrozná práce, najít nějakej nepřipitomnějej obrázek na netu...

Vánoce nebo další obchodní tah?

21. prosince 2012 v 21:49 | Meg
Pokouším se zamyslet na slovem Vánoce. Před stovkami a tisícemi let to mohl být vážně svátek, tradiční svátek kdy byli lidé pospolu, upíjeli čaj, zobali cukroví a povídali si. Co bych za to dala. Naneštstí, teď už jsou Vánoce jen o předvánočním stresu, úklidu (který, mazi náma, přímo nesnáším), o penězích. Podle mě je to o tom, který člověk koupí tomu druhému dražší, větší, lepší dárek. Originalita dárku, to už, jakoby neexistovalo. A já, pitomá, na dárku oceňuji hlavně to, jak je originální. Přijde mi krásné, kdy dostanu fotku v rámečku, i ta pitomá fotka v rámečku udělá větší radost, než plyšák nebo kosmetika. To si můžu koupit sama, ale fotku ke které mám citový vztah, ten si sama nekoupím. Letošní Vánoce se stejně těším předně na to, jak se konečně vyspim, udělám si čaj a budu se celý den válet do nekonečna v posteli a koukat na Mrazíka a Popelku. To mi připomíná, bylo docela legrační, když jsem ve škole řekla že na vánocích miluju hlavně ty pohádky a denodenně na ně koukám. Koukali na mě docela divně, ale co. Akorát mi vedle textu bliká ikona "Zdobit může každý" na výzvu, abych šla ozdobit stromeček na Karláku. To už stát nemá peníze ani na ozdoby nebo co? Docela blbá kampaň, asi pojedu 60 kilometrů proto, abych státu darovala jednu debilní ozdobu na stromeček neschopnýmu státu, procpala bych se na staromák kde bych si koupila předraženej svařák a předraženější trdelník, podívala bych se na kýčovitej stromeček a jel domů. Ne, díky, to už se radší půjdu podívat na Řihákovi kouli, ozdobenej stromeček a na bétlemky na Svatou Horu, v 5 budu doma u krbu a v klidu. U nás jsou vánoce už od září, v obi začala navážet vánoční produkty na konci srpna. A pak ať vám z toho nehrábne.
Jak prožíváš vnoční atmosféru ty?

Pořád na nohou.

17. prosince 2012 v 18:54 | Meg
Docela mě to štve. To neni to pravý slovo, spíš trápí. To taky neni ono. Ono to asi nemá pojmenování, z části jsem ráda, z části ne. Ono, být 12 hodin na nohou je docea námaha. A z toho jště 9 hodin vnímat. Nejsem superman, bože. Ne že by vadilo, když po 12 hodinách přijdu domů a tam na mě čeká čínský jídlo, ale mímo organismu asi ne, jsem zvědavá kdy se to ukáže na váze, když jse celý dny na fastfoodech. Pořád dokola mi tu jede písnička, z níže zmíněného filmu. Je to docela chytlavý. Neni nic lepšího než mít kamaráda, kterej o vás ví doslova všechno a pak se s nim pohádat, že se změnil. To není vše, pak když ho denodenně potkáváte jak bezmocně stojí na zastávce a vy se v tom okamžiku rozklepete a kvapem jedete na Jirásky a scháníte cígo na zahnání strachu a vzpomínek. Like it.
Později když dorazíte na fyziku, kde zkouší celou třídu, za 5. Pak už to šlo, nějak jsem se z toho dostala, ale stejně.
No nic.
Vánoční stres se samozřejmě taky dostavil, mě neminul. Jako každý rok, navštívila jsem drogerku kde jsem koupila deodoranty, sprcháče a mám je z krku. Mamce jsem koupila svíčku v květince, taťkovi pyžamo a de se. Zrušila bych to. Už jen zorganizovat vánoce ve třídě a mám klid. Pak už "jen" učení, nevim co je lepší podle mě.
A jak trávíš Vánoce ty?

P.S.: ta písnička!

On je fakt boží .

16. prosince 2012 v 20:05 | Meg
Po shlédnutí filmu "On je fakt boží" bych svojí náhlou situaci popsala jako : "zase úplně v piči".
Je to tak strašně krásný jak se do sebe můžou zamilovat nádhernej kluk a normální obyčejná holka která má chyby a ví to, ale on jí i přes všechno dokáže přesvědčit že já náherná))
I přes problémy k sobě najdou cestu.
Pubertální komedie o lásce.

Ještě že nikdy, nikdy, nikdy, ale za žádnou cenu nikdy nebrečim, jinak by kapesníčků válejících se po posteli nebylo málo.
Když nejhorší je to, že chytře vypadající punkerka co se oblíká jak pipina má taky srdce, víte, ale to už je trochu moc i na mě :D
Takže závěrem tento film doporučuju pro ty, co jsou šťastně zadaní nebo nehledající lásku tak jakojá.

Me, me, me and Paris ♥

16. prosince 2012 v 10:49
Paříž a já.
Proč zrovna já jsem dostala tu možnost, jet tam.
Angičtinu nemám nejlepší, ale k čemu mi tam bude, oni přece absolutně nepřijímaj jiný jazyky.
Ale přesto, vybrali mě.
Z celého projektu vybrali mě a pár dalších lidí.
Mě a Verunku.
Věřím tomu, že tenhle výlet bude jinej.
Památeční.
Krásnej.
Nádhernej...
Jsem tam 3 měsíce a vybrali mě.
Lepší školu jsem si vybrat nemohla.
Nějakej smradlavej Komeňák, pffff, srát na něj.
Náš gympl je nejlepší.
3 měsíce a znám tam všechny.
To štěstí má jen málokdo.
Stejně, kámo,
54 DNÍ ♥ !!!!!

It´s a life or lie?

16. prosince 2012 v 10:33 | Meg
je to život nebo jen jedna velká lež?
co když mě, tebe, nás řídí jeden člověk co žije někde v jiné dymenzi?
co když tvé rozhodnutí není tvé, ale jeho?
co když náš život je jen jeden velký sen? ....

PŘEDSEVZETÍ

15. prosince 2012 v 15:15 | Meg
1) koupit si retro červené lodičky s páskem a naučit se je nosit, tohle léto jsem dáma, ne mužatka
2) vymalovat si pokoj na fialovo
3) být kreativní
4) naučit se s nití a přešívat si vintage kousky podle vkusu
5) nechat si narůst vlasy a obarvit se na zrzavo
6) naučit se na klavír nebo na kytaru
7) zamilovat se
8) foť foť foť
9) zhubnout do plavek
10) dostat se znovu do Španělska

Ten pocit ,.-

14. prosince 2012 v 20:15
Jdeš ulicí. Sama. V uších ti hraje we found love od rihanny. Je ti smutno. Ten pohled na páry kteří mají smotané ruce v kapsách, srší z nich láska. Já chci kluka. Můžu mít kluka, ale nic víc než kamarádství k němu cítit nebudu. Chci cítit motýlky v břiše, dotyk rtů. Sakra! Já chci být zamilovná !!!!!!!!!!!