Leden 2013

Viz. níže. Děkuji Evičce za dodání.

25. ledna 2013 v 20:01
Slibovaná fotka :D ...

Státní svátek

23. ledna 2013 v 20:16

Dne 23. 1 2013 vyhlašuji státní svátek na poctu Markéty Nekolné za to, že dostala dvojku z češtiny. To ale pořád není vše. I jedničku z biologie.

Říkám, to jste nezažili. 4 hodiny sedím nad češtinou, nejradši bych umřela. Další den jsem se probudila, celá happy. Smála jsem se, s radostí jela do školy. Ty momenty, které mě a mou třídu čím dál víc upevňují k sobě. Vyšla jsem s domu, šla na zastávku kde na mě čekala... JAk jí popsat. Kamarádka rozhodně ne, za ty věci co mi udělala.. Ale známá, dejme tomu. Nasedli jsme do autobusu, poslouchali písničky jako každé ráno. Mám docela ráda tyhle chvíle kdy jí nemusím poslouchat a vnímám jen písničku a svět se vypne. Přestup na další autobus proběhl lépe než normálně. Po tom co jsem uviděla spolužačku jak jí málem přejel autobus kterým jsem jela a viděla jsem úsměvy dojíždějích spolužáku mi bylo ještě lépe. Po fyzice kde daná učitelka měla tak dobrou náladu jakou jsem u ní ještě neviděla, následovala biologie. Paráda, píšem. Semiautonomní organely, průběh a fáze mitózy. Netuším jak, ale uměla jsem to. Po zbytek biologie jsme probírali viry a jako mimochodem vznik rakovinných buňek. Takhle mě biologie snad nikdy nebavila, to doslova. MAtika nuda, rušina.. Pani učitelko, já ale nechci mít dvojku, ta bude jediná!!! To jinak budeš mít samí jedničky, to bych ti tu jedničku klidně dala!!! Ne, 7 trojek a jednu čtyřku :D ... Následovala občanka, výborná zpráva že lyžák mě bude stát něco kolem 8 tisíc. Like it. Odpoledka, ano, teď nastává ta daná chvíle kdybych je láskou sežrala. Po "výborném" obědě jsme si celá třída (14 lidí) sedli do vestibulu, že se budeme učit. Samozřejmě jsem přišla o 4 výčka, 3 propisky a sebeúctu do konce života. Samozřejmě jsme se nikdo absolutně nic nenaučili, jak moc jsme tam kravli. Vlastně jo, takových 20 vteřin než jsme vyfotili fotku (viz. níže) jsem si přečetla větu: "Karel IV. napsal vlastní autobiografii s názvem Vita Caroli." což jsem dávno věděla. Díky díky díky. Každopádně ten test dopadl nad očekávání dobře. Nejlepší známka ze třídy ještě s pár lidma, nestěžuju si. Poučení? Nesral na učení, nedopřávat si ani chvilku klidu, ale ten pocit za to STOJÍ !
P.S.: nádherná písnička, lehce tématický text .. :D
Slibovaná fotka bude dodána, Evinka není schopná mi jí dodat :D ...
MILUJU JE !!!! ♥


That´s me.

23. ledna 2013 v 20:15 | Meg.
Aby si to obě strany do budoucna odpustili.
Jsem to já, nikdo jiný.
Nebudu vám tady psát keci o tom jak jsem jiná, stačí se zeptat kohokoliv a poví vám jaká jsem.
Jsem strašně ukecaná, povim si toho hodně i s tím koho vůbec neznám, lehce šílená, sebevědomá, vim co jsou moje mínusy ale i plusy. Miluju focení, miluju být modelkou. Alespoň někdy si přijdu hezká. Miluju gympl. Lidi tam. Miluju svojí třídu. Miluju to zázemí kam se můžu po náročnym dnu vrátit. Miluju Doktora house. Miluju hraní na kytaru ikdyž to absolutně neumim. Miluju zázvorový čaj s medem. Miluju to, když se nalíčim a připadám si krásná. Miluju nákupy nepotřebných věcí. Miluju pomáhat. Miluju vanilkovo-čokoládovou zmrzlinu s horkýma malinama. Miluju vůni vyžehlenýho prádla. Miluju kamarády. Miluju rum s kolou. Miluju hudbu. Miluju miluju miluju a ještě tisíckrát miluju.....
Miluju tebe, škoda že nejsi.

Už asi možná nikdy.

10. ledna 2013 v 20:30 | Meg.
Víte čemu se řiká náročnej den?
Vstala jsem v 5 ráno, pak se hodinku učila zemák. Nesnášim ho a učitele na něj taky. Ono je to vlastně vzájemný, po tom co mě zkoušel a já věděla úplný hovno. Ani se mu nedivim. Stejně je to debil. Namalovala se, upravila se, oblíkla se, nasnídala se a letěla na autobus který mi skoro ujel. SKORO zdůrazňuji, jinak bych tam snad ani nechodila. Přijela do školy a jeli jsme. 2 hodiny IVT, matika, ájina. Taky tak milujete to, když profesorka přijde evidentně do třídy naprosto nasranej a spolužák má ještě debilnější otázku typu "a pani profesorko, dáme si dneska místo angličtiny španělštinu?" jasně že nedáme ty debile když stejně umíš hovno, když si ve škole tak o hodinách spíš a tak jaksi netušíš. Kreténe, jestli mi v tý třídě někdo vadí tak ty. Samozřejmě, jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá že. Seřvala nás že nic neumíme, neučíme se ( nad ájinou sedím každej den ), řekla že naše hodiny musí vyloženě přetrpět a že už jí nebavíme. A to jsem jí měla ráda, dylinku. No nic. Následovala ta nejnudnější čeština na níž mi ta pipina vzala naději za trojku a napařila mi čtverec. Jojo, děkuju, pani profesorko za ztracení naděje, že přesto když se k vám chovám hezky, nemluvim sprostě, chodim na všechny divadla ale ne, tu trojku mi dát nemůžete. Až přijdu s monoklem na ksichtu, neprej se z čeho to mám (sranda:D). Zmrdopis - neni nic lepšího (y). Like it, líbí se mi to slovo. Oběd a šlo se na dlouho očekávanou akcičku - COUNTRE STRIKE ! No.. Dopadlo to zajímavě, zastřelila jsem 3 lidi, 2 v jednom, jednoho v 2 kole.. Proti maturantům jsme hráli a prohráli :D Na to že jsem to hrála poprvé v životě, libovka. Byli jsme 1. od konce, ale co. Zašla jsem si pro pití a černý silonky do Pražský ulice a zase zpátky. Na sebe bílej plášť (ano, přišla jsem si chytrá, alespoň jednou v životě), sednout si na tu vtipnou otáčivou židličku (je to nakažlivý) a mikroskopovat. Ano, byl to den otevřených dvěří. 2 hodiny prosezený na prdeli, tisíckrát jsem říkala : "A zde se můžete pomocí mikroskopu podívat na kryslický fylit a zde si zblízka můžete prohlídnout broučka Střevlíka obecného" nebo "A teď na této baňky kde jsem smíchala vodu s olejem nakapu trošku soli a teď sledujte co se děje...". Ježiši, je to hrozný. Ale co, ředitelská pochvala a žolík jsou doma tak co řešit. Každopádně jsem v 7 přijela domů, navečeřela se a zase od znovu. 14 hodin na nohou, z toho se 12 hodin usmívat a užívat si života. Jo, jasně, proč ne.
Každopádně, tomu se říká náročnej den....

Co se mi povedlo v roce 2012

5. ledna 2013 v 12:28 | Meg.
1) mýt styl - myslím si, že vzhledem k šesté třídě a éře culíků, jsem konečně našla styl co mi vyhovuje a vypadám v něm jako holka. Pro někoho chodím oblíkaná jako dylina, tyhle lidi jen závidí. , že jsem ze sebe dokázala člověka a oni ne.
2) opít se - byl to můj sen který mi můj zdravotní stav nedovoloval, teď sice taky ne, ale co. Nikdy nezapomenu na rozlučák se základkou, ta nejhezčí věc co mě v této etapě života potkala. Vymytej mozek.
3) mít kamarády - před rokem jsem něměla kamaráda kterýu bych věřila, ani si s nim ejn psala. samé kamarádky. teď to bylo naopak, samí kluci ani jedna holka. Díky za gympl, až tam jse poznala, že i holky můžou být v pohodě
4) začít dřít - ne fyzicky, ale psychicky.. učení mučení ale co, baví mě to
5) pro něco se rozhodnout a udělat to - viz. moje předsevzetí, letos to dám do posledního puntíku
..
btw, přidávám do seznamu :
11) Vycházet s rodiči
12) Koupit si conversky

13) Prodat věci které nenosim
http://www.votocvohoz.cz/uzivatele/63804
14) tetování henou
15) zažít nějakej pořádnej KONCERT sama s kamarádem!
16) zažít něco mimořádného
)))))).

Můj silvestr

1. ledna 2013 v 10:45 | Meg.
Bylo to celkem legendární, v rámci možností.
Po sprše a 2 hodinovém přemýšlení cože si vlastně vezmu na sebe jsem vyrazila ve své kamarádce G.
Bylo to fajn, hráli jsme aktvity, pili jednoho panáka za druhým. Proč ne.
Když nastala půl 12, měla jsem za úkol se nějak dobelhat za našima a jejich známýma, zahrát si na hodnou holku, přiťuknout si s nima skleničkou šampusu (který byl -mezi náma- strašně hnusnej) a pak jíít za psem, jakože aby se nebál.
Tak nějak jsem to zvládla. Byla to neskutečná nuda. Už vim proč nikdy nejsem s našima na silvestra.
Pak ale jsem byla sama doma, čuměla jsem do stropu, tak proč si jednoho, dva panáky nedat vid..
Nepamatuju si kolik jsem toho vypila, ani komu jsem volala, jen to že naši přišli kolem 3 ráno a já dělala že spim..
Nic nepoznali, ale můj žaludek jo..
JE MI BLBĚ.