Únor 2013

Cesta do neznáma.

28. února 2013 v 22:56
Nasedám do auta. Poslouchám startující motor a cítím chlad. Dýchnu na okýnku a sleduji jak se pomalu zamlžuje. Slyším vakání otevírajících se vrat. Opouštím tu známou okrově oranžovou omítku, to oblíbené štěkání psa a vyrážím takzvaně d světa. Nevím co od toho mám očekávat, každopádně se těším. V uších mi hraje tahle, tahle je ta vyvolená pro dnešní večer.
Jenom noc.
Nic víc než noc.

Asi je to dobře, po příjezdu do Prahy mě začíná naplňovat dobrá nálada ale zároveň únava. Ta touha už vypadnout odsud mi dělala dobře, týden bez gymplu, týden bez rodiny, bez kamarádů. Ale přesně to jsem v tu chvíli potřebovala. Viděla jsem moderně zařízené nádraží, sedící, usínající lidi a nás, partu nevkusně oblečených lidí kteří jeli d Paříže. Pořádm i t nějak nedcházelo. Po usednutí do autobusu jsem pozorovala svítící Národní muzeum, osvětlený Václavák.. Ještě nikdy jsem neviděla Prahu tak překrásnou. Nacpala jsem si sluchátka do uších a se setlistem "Paříž 2013" usnula. Díky za to, probudila jsem se až ve Štrasburku. Nevim proč, ale můžu spát úplně všude. Doslova. A konečně. Míjeli jsme francouzské hranice, plná obav a strachu jsem zase usla. Vítejte v Paříži. Přejeme Vám o nejkrásnější pobyt tady. Pak se to ozvalo znovu mizernou angličtinou jednoho z řidičů. S panem T. v ruce jsem vyšla před autobus a hluboce se nadechla. Plno smoku mi uvízlo v plicích. Po asi hodinové cestě jsme konečně došli (!) k hostelu. Malý, hezký, útulný. Byli jsme tam ze všech partnerů první. A konečně. Slyším hlasy za dveřmi a za chvilku se ozval nesmělé zatukání. Otevřela jsem. Stáli tam dvě němky, o rok méně než mě, moc hezké. Háááááááj, máj nejm is Markéta and jů?

Následovalo seznamování, které proběhl úspěšně. Miluju ty holky a vžycky budu.
Zleva já a Paula :)



Když vynechám poznámky o tom kde jsem všude byla a jak moc se mi tam líbilo, bylo to fajn. Paříž jako taková se mi nelbí, nechtěla bych žít mezi tolika lidma ale jedno vím jistě - JEDNOU SI VEZMU ČERNOCHA.


Yes.

6. února 2013 v 19:47
Dalo by se o tom dost polemizovat, jestli brýle jako takové jsou či ne módní doplněk. Zašla jsem si k očnímu, předepsal mi půlky na obě oči na blízko.. Letěla jsem do Optiky kde jsem si vybrala pomalu ty nejlevnější, ale líbily se mi. Vyotila jsem se, dala fotku na Facebook. Někomu se to líbilo, někdo se nějak moc nevyjadřoval. "Zabil" to kamarád který mi napsal, že vypadám jako "učitelka sexu". Evidentě byl perverzní až moc, protože takový kecy jsem ještě nezažila. Stejnš ho mám ráda. Po tom co jsem přišla celá nadšená na gympl, mi několik spolužáku řeklo, že alespoň vypadám chytrá, když už nejsem. Maji pravdu. Takže po dnu dokáži říct, ano, je to módní doplněk. Takzvaný fauxpas jsem s nimi ještě nezažila, tak uvidíme co se bude dít zítra.

Každopádně, pozítří odjíždím pryč. Popravdě, jak jsem se tam těšila, tak teď se mi odsud ani moc nechce. Mám perfektní život, nemám proč od něj utíkat. Ten týden to tam zvládnu. Mám nové zprávy, na pokoji budu s Němkou, Angličankou a Frncouzkou, tak jsem zvědavá, jak to tam bude vypadat. Už vidím, jak jim budu přát dobrou noc, jak jim budu oznamovat, že jdu do sprchy, jak je budu žádat o půjčení pudr až se mi povede ho tam rozbít. Strašně se tam těšim, ale nejradši bych to ještě o týden prodloužila.

Už se vám někdy povedlo dát 66 lajků? Mě teda ne, až teď.

Slíbená fotka.
Vypadám jak kačer..